Brambory jsou jednou z nejdůležitějších potravin na světě, a proto je jejich ochrana před chorobami a škůdci nesmírně důležitá. Děsivým příkladem důležitosti brambor je katastrofální epidemie plísně bramborové, která způsobila v letech 1845–1852 Velký irský hladomor, jeden z největších hladomorů v historii lidstva.
Podíváme se podrobně na nejčastější choroby a škůdce brambor, jak jim předcházet a bojovat s nimi, aby vaše úroda brambor byla bohatá a zdravá.
Zdroj obrázku: Pixabay
Nejčastější škůdci brambor
Mandelinka bramborová
Mandelinka bramborová je jedním z nejznámějších a nejničivějších škůdců brambor a dalších rostlin z čeledi lilkovitých, jako jsou rajčata, papriky a lilky. Dospělci jsou snadno rozpoznatelní díky svému žlutému, oválnému tělu s deseti černými pruhy na křídlech, zatímco larvy se vyznačují jasně růžovou až červenou barvou s černými hlavami a dvěma řadami černých teček po stranách těla.
Dospělci přezimují v půdě a na jaře se probouzejí, aby se živili a kladli vajíčka na spodní stranu listů. Největší škody způsobují larvy ve třetím a čtvrtém vývojovém stupni, které dokážou během krátké doby odlistit celé rostliny.
Proti mandelince bramborové je možné bojovat ručním sběrem larev a dospělců a v případě většího zamoření je vhodná aplikace přírodních insekticidů na mandelinky. Obecně se doporučuje střídání plodin a podpora přirozených predátorů, jako jsou slunéčka sedmitečná.
Háďátka
Háďátka jsou mikroskopičtí červi, kteří napadají kořeny brambor. Způsobují zpomalený růst rostlin, žloutnutí listů (odspodu nahoru) a tvorbu cyst na kořenech. Základní preventivní opatření je pěstování brambor v nekontaminované půdě, háďátka v ní totiž přežívají ve formě cyst, které obsahují stovky vajíček a mohou zůstat životaschopné i 20 let.
Proti háďátkům je také důležité dodržovat střídání brambor s plodinami, které nejsou hostiteli háďátek (např. obiloviny, luskoviny). Vybírejte odolné odrůdy brambor, používejte zelené hnojení a v případě silného napadení je možné ošetřit půdu nematocidy, ale s ohledem na životní prostředí a v souladu s platnými předpisy.
Mšice
Mezi nejčastější druhy mšic, které napadají brambory, patří mšice broskvoňová a mšice bramborová. Navzdory svému „broskvovému“ jménu je hojnějším škůdcem brambor mšice broskvoňová, která se nejdříve soustředí na spodní strany listů. Tento druh mšice má světle zelené nebo černé tělo s tmavou skvrnou na hřbetu. Mšice bramborová bývá rozptýlena po celé rostlině a může mít růžovou nebo zelenou barvu. Oproti mšici broskvové má delší nohy a tykadla.
Rostlinám škodí mšice hlavně tím, že přenáší virové choroby, zejména vir svinovačky bramborové, který způsobuje zakrnění rostlin. Přímé škody sáním jsou na bramborách vzácné, ale extrémní napadení může vést i ke svinování, zesvětlení a deformaci listů, tvorbě medovice a zpomalení růstu.
Drátovci
Drátovci jsou larvy kovaříků, které se zavrtávají do hlíz brambor a zanechávají v nich úzké a hluboké chodbičky, které snižují kvalitu brambor a deformují je. Vyžranými otvory navíc mohou do brambor proniknout různé choroby. Larvy měří 3–4 cm a mají hnědočervené až světle krémové tělo a vyhledávají vlhkou půdu a stinné oblasti.
Proti drátovcům je důležité dodržovat střídání plodin a vápnit půdu, abyste snížili její kyselost. Před sadbou se také doporučuje provést test na přítomnost drátovců, stačí vykopat díry hluboké 10–15 cm cca 1 metr od sebe. Do děr nastrkejte mrkve a zakryjte je deskami. Po několika dnech mrkve vykopejte a hledejte vykousané cestičky v mrkvi nebo samotné larvy kovaříků. Pokud jsou mrkve neokousané, půda je bezpečná pro sadbu.
Na drátovce nejlépe funguje prevence, proto se nedoporučuje sázet brambory na místech, kde byla nedávno tráva nebo jetel, a je vhodné střídat plodiny. Před výsadbou lze půdu zorat, posypat vápnem a zapracovat. Mezi brambory je možné vysadit afrikány, jejichž aroma drátovce odpuzuje.
Slimáci
Slimáci se živí listy i hlízami brambor, na kterých zanechávají po svém hodování velké díry a slizké stopy. Přečtěte si více o tom, jak na slimáky ekologicky a bez chemie.
Proti slimákům je možné bojovat ručním sběrem a používáním pastí na slimáky s návnadou. Mezi osvědčení biologické metody patří parazitické hlístice na slimáky, které jsou vhodné pro ekologické zemědělství. Další šetrnou metodou je vytvoření bariér kolem záhonů, můžete použít měděné pásky na slimáky nebo fyzické překážky (drcené skořápky, piliny, drcená kůra, štěrk), které slimákům ztíží pohyb.
Osenice polní
Osenice polní je motýl, jehož larvy mohou napadat hlízy brambor a vyžírat v nich velké nepravidelné díry a chodby. Osenice polní je jedním z nejškodlivějších druhů můr v Evropě, která způsobuje značné škody nejen na bramborách, ale i na dalších zemědělských plodinách, jako je řepka, slunečnice, kukuřice, cukrová řepa a všechny druhy zeleniny.
Ve střední Evropě byly zaznamenány případy, kdy až 60 % bramborových hlíz bylo poškozeno housenkami osenice, přičemž přibližně 12 % hlíz bylo natolik znehodnoceno, že mohly být využity pouze jako krmivo pro zvířata nebo pro průmyslové zpracování.
Mezi preventivní opatření proti larvám osenice patří likvidace plevelů, střídání plodin, včasné setí a dodržování osevního postupu. Také je možné použít parazitické hlístice na osenice.
Zdroj obrázku: Freepik
Nejčastější choroby brambor
Plíseň bramborová
Plíseň bramborová je jednou z nejničivějších chorob brambor na světě. Je způsobená houbou Phytophthora infestans, která napadá listy, stonky i hlízy. Tato choroba brambor se šíří velmi rychle, zejména za vlhkého a teplého počasí, a může zničit celou úrodu během několika dní.
První příznaky plísně bramborové se objevují na listech, na kterých vznikají nepravidelné vodnaté skvrny hnědé nebo zelené barvy, které se rychle rozšiřují a hnědnou. Za vlhkého počasí se na spodní straně listů objevuje charakteristický bílý, plísňový povlak. Na hlízách se pak tvoří hnědé, mírně propadlé skvrny, které pronikají do hloubky a způsobují hnilobu.
Proti plísni brambor je nutné bojovat komplexně. Základem ochrany jsou preventivní postřiky na plíseň bramborovou, aplikované ještě před objevením prvních příznaků. Důležité je vybírat fungicidy s různými mechanismy účinku, aby se předešlo vzniku rezistence.
Prevence a likvidace plísně bramborové
- Střídání plodin: Pěstování brambor na stejném místě po sobě zvyšuje riziko napadení.
- Odolné odrůdy: Vyplatí se vybírat odrůdy s vyšší odolností vůči plísni bramborové.
- Dobré větrání: Zajištění dostatečného prostoru mezi rostlinami pro cirkulaci vzduchu.
- Fungicidy: Preventivní aplikace fungicidů, zejména za vlhkého počasí.
- Pravidelná kontrola: Pravidelné odstraňování napadených listů.
Černá tečkovitost
Černá tečkovitost, způsobená houbou Colletotrichum coccodes, patří mezi méně závažné choroby, které však mohou ovlivnit kvalitu hlíz. Tato choroba napadá především kořeny a podzemní části stonků, nemusí však nutně vést k onemocnění hlíz. Listy napadených rostlin žloutnou a předčasně usychají. Na povrchu hlíz se objevují šedé léze s drobnými černými tečkami, které jsou sice velmi malé, ale stále viditelné pouhým okem. Tyto skvrny mohou připomínat hlínu, nejdou ale z brambor smýt.
Prevence a likvidace černé tečkovitosti
- Zdravá sadba: Používejte certifikovanou sadbu bez příznaků choroby.
- Střídání plodin: Vyhněte se pěstování brambor na stejném pozemku po sobě.
- Fungicidy: Aplikace fungicidů může pomoci omezit šíření choroby.
Čerň střídavá
Čerň střídavá, způsobená houbou Alternaria alternata, napadá listy a stonky brambor. Na listech se objevují malé černé nebo hnědé skvrny, které mají soustředné kruhy. Skvrny se postupně zvětšují a mohou splývat, což vede k odumírání listů.
Prevence a likvidace černě střídavé
- Správná výživa: Zajistěte dostatečný přísun živin, zejména draslíku.
- Fungicidy: Používejte fungicidy, zvláště v období sucha a tepla.
Hnědá skvrnitost listů bramboru, zdroj obrázku: Wikimedia Commons
Hnědá skvrnitost listů bramboru
Hnědá skvrnitost listů, způsobená houbovým patogenem Alternaria solani, se projevuje podobně jako čerň střídavá, ale způsobuje větší a méně pravidelné skvrny. Tato choroba se obvykle objevuje dříve v průběhu vegetace. Na listech se tvoří tmavě hnědé skvrny s koncentrickými kruhy. Silně napadené listy odumírají, což snižuje fotosyntézu a oslabuje rostliny.
Prevence a likvidace hnědé skvrnitosti listů
- Střídání plodin: Vyhněte se pěstování brambor na stejném pozemku hned po sobě.
- Fungicidy: Aplikace fungicidů v raných fázích vegetace může omezit šíření choroby.
Bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz
Bakteriální černání stonku a měkká hniloba hlíz jsou způsobeny bakteriemi rodu Pectobacterium, Dickeya a Pseudomonas, které produkují enzymy rozkládající pektiny (látky tvořící pojivo mezi rostlinnými buňkam), což vede k měknutí pletiv a nepříjemnému zápachu. Choroba se projevuje černáním báze stonku, kterému se říká „černá noha“, vadnutím rostlin, žloutnutím listů a postupným odumíráním.
Výskyt této bakteriální choroby brambor je úzce spojen s vlhkým počasím, které podporuje množení bakterií, zatímco suché podmínky cyklus přerušují.
Měkkou hnilobu hlíz lze zaměnit s vodnatou hnilobou bramboru, kterou způsobují houby rodu Pythium (např. Pythium ultimum var. ultimum). Vodnatá hniloba se však objevuje ihned po sklizni za vyšších teplot, je charakteristická rychlým rozkladem hlíz a značným uvolňováním vody.
Vodnatá hniloba brambor
Vodnatá hniloba brambor, známá také jako pythiová hniloba, je choroba způsobená půdními organismy rodu Pythium. Vodnatá hniloba se vyskytuje především při sklizni brambor za vyšších teplot, obvykle nad 20 °C, a její výskyt je spojen s mechanickým poškozením hlíz během sklizně. Patogen proniká do hlíz skrze rány způsobené při manipulaci při sklizni a dalším zpracování.
Vodnatá hniloba se objevuje spíše ojediněle, ale v oblastech s teplým a vlhkým klimatem může způsobit významné ztráty. Infikované hlízy se rozkládají během 3–5 dní a během rozkladu se uvolňuje velké množství vody. Vodnatá hniloba zpočátku neprodukuje nepříjemný zápach na rozdíl od bakteriálních hnilob (jako je měkká hniloba).
Prevence vodnaté hniloby
- Mechanické poškození: Minimalizujte poškození hlíz během sklizně a při dalším zpracování.
- Zavlažování: Omezte zavlažování v období před sklizní. Přemokřená půda zvyšuje riziko infekce.
Strupovitost obecná
Strupovitost obecná, způsobená bakterií Streptomyces scabies, napadá hlízy brambor, na kterých se objevují drsné, korkovité skvrny nebo vředy, které snižují jejich kvalitu. Postihuje hlízy brambor, na kterých se objevují kruhové nebo hranaté léze, které se mohou spojovat do větších nepravidelných ploch. Největší riziko napadení je zejména v období 3–6 týdnů po sadbě brambor, pokud je povrch půdy suchý.
Některé odrůdy brambor jsou vůči strupovitosti odolnější (např. Melody, Annabelle) než jiné, ale žádná není zcela imunní. Ačkoli onemocnění obvykle nesnižuje úrodu brambor, výrazně ovlivňuje tržní hodnotu hlíz, protože infikované brambory jsou méně atraktivní a při loupání dojde k větším ztrátám. Chemická ochrana proti této chorobě není dostupná.
Prevence strupovitosti obecné
- Kyselá půda: Udržujte pH půdy pod 6,0.
- Zavlažování: Zajistěte dostatečnou vlhkost půdy během tvorby hlíz.
Prášková strupovitost
Prášková strupovitost, způsobená houbovým patogenem Spongospora subterranea, je půdní choroba brambor, které svědčí chladné a vlhké podmínky, těžké půdy a nadměrné zavlažování.
Typickými příznaky jsou kruhové puchýřky pod slupkou, které se postupně zvětšují, praskají a odhalují tmavě hnědou práškovitou masu cystosorů. Tyto léze jsou obvykle mělké, s roztrhanými okraji, a zůstávají oddělené, na rozdíl od běžné strupovitosti, která často vytváří velké spojené skvrny. Na kořenech se mohou objevit světlé laločnaté nádory.
Diagnostika půdy může pomoci určit přítomnost patogenu ještě před sadbou. Chemická ochrana není dostupná, ale aplikace fungicidů do brázd může snížit výskyt choroby. Prášková strupovitost snižuje kvalitu hlíz, a navíc může přenášet virus mop-top, který způsobuje deformace hlíz.
Prevence práškové strupovitosti
- Střídání plodin: Vyhněte se pěstování brambor na stejném pozemku po sobě.
- Odvodnění: Zajistěte dobré odvodnění půdy.
Prašná strupovitost bramboru, zdroj obrázku: Wikimedia Commons
Prevence proti chorobám a škůdcům brambor
Úspěšná sklizeň se neobejde bez účinné prevence a včasného zásahu proti chorobám a škůdcům, kteří mohou bramborovou úrodu znehodnotit. Pojďme se tedy podívat na komplexní strategii, jak brambory chránit a zajistit si tak bohatou a kvalitní sklizeň.
Výběr odrůdy brambor
Prvním krokem je pečlivý výběr odrůdy. Sázejte odrůdy, které jsou známé svou odolností vůči škůdcům a běžným chorobám, jako je plíseň bramborová. Důležitá je také certifikovaná sadba, která zaručuje, že hlízy jsou zdravé a prosté patogenů. Vyhněte se nákupu sadby od neověřených zdrojů, kde hrozí riziko zavlečení chorob do vaší zahrady.
Správná agrotechnika
Dalším klíčovým prvkem je správná agrotechnika. Brambory by se neměly pěstovat na stejném pozemku po dobu několika let, ideálně alespoň 3-4 roky. Střídání plodin pomáhá přerušit životní cyklus škůdců a snižuje riziko šíření chorob.
Důležitá je také příprava půdy, která by měla být dobře prokypřená a zbavená plevelů, které mohou být hostiteli škůdců. Vyvážené hnojení může pomoci omezit výskyt drátovců, kteří poškozují hlízy.
Správné zavlažování a péče
Důležité je také udržovat optimální zavlažování a péči o porosty. Rostliny oslabené suchem jsou náchylnější k chorobám a škůdcům. Použití lepových desek může pomoci odchytit některé škůdce a monitorovat jejich výskyt.
Pravidelná kontrola a včasný zásah
Během vegetace je nezbytné pravidelně kontrolovat rostliny a sledovat případné známky chorob nebo napadení škůdci. Včasná detekce problému pomáhá zasáhnout včas a problém vyřešit. Sledujte listy, stonky i hlízy a všímejte si jakýchkoliv neobvyklých skvrn, deformací nebo poškození.
Vhodné skladování
Stejně důležité je také chránit hlízy během skladování. Brambory skladujte v suchých a chladných podmínkách a odstraňujte napadené hlízy, abyste zabránili šíření chorob.
Pěstování brambor vyžaduje znalosti, péči a trpělivost. Účinná prevence a včasný zásah proti chorobám a škůdcům minimalizuje riziko ze ztráty úrody. Dodržujte správné agrotechnické postupy, vybírejte odolné odrůdy, pravidelně kontrolujte rostliny a v případě potřeby použijte vhodné přípravky.
