Mšice patří mezi nejběžnější a nejškodlivější hmyz, který není příliš vybíravý a napadá širokou škálu rostlin, od ovocných stromů přes zeleninu až po okrasné květiny. Mšice jsou vlastně takovými hmyzími upíry, protože z napadených rostlin vysávají jejich životodárné šťávy, a tím je velmi oslabují. I když existuje přibližně 5000 známých druhů mšic, prakticky na všechny můžete naštěstí použít profesionální přípravky proti mšicím. Podíváme na různé druhy mšic, jejich typické znaky, na které rostliny se zaměřují, a hlavně na to, jak poznat, že jsou rostliny napadené. 
Zdroj obrázku: Pixabay
Černé mšice
Černé mšice patří mezi nejrozšířenější a nejznámější mšice v zahradách a na zemědělských plodinách. Neexistuje jeden druh černých mšic, protože více druhů, jako je například mšice maková, třešňová a broskvoňová, mají černou nebo hodně tmavou barvu. Ať mají mšice jakoukoli barvu, v zahradě je rozhodně nechcete – přečtěte si, jak se zbavit mšic.
Mšice maková (Aphis fabae)
Mšice maková je jedním z nejběžnějších černých druhů mšic. Tato mšice napadá různé rostliny, a to hlavně mák, jak její název napovídá, ohrožuje ale také fazole, řepu i okrasné rostliny. Její tělo je tmavě zelené až černé a vytváří rozsáhlé kolonie na spodní straně listů a na mladých výhoncích.
Sáním mízy způsobuje deformace rostlin a oslabuje jejich zdraví. Mšice maková je také významným přenašečem rostlinných virů. Medovice, kterou mšice vylučují, může navíc podporovat růst černé sazovité plísně, která ještě více zhoršuje zdraví rostlin.
Mšice třešňová (Myzus cerasi)
Mšice třešňová je dalším příkladem černé mšice, která napadá především třešně, višně a další ovocné stromy. Tento druh má tmavě zbarvené tělo a žije v koloniích na mladých výhonech a na spodní straně listů. Mšice třešňová je známá tím, že způsobuje deformace rostlin, ztrátu vitality a v některých případech také hnilobu plodů.
Stejně jako jiné mšice vylučuje medovici, která může vést k tvorbě plísní. Mšice třešňová může také přenášet virové infekce, což dělá z tohoto škůdce vážnou hrozbu pro ovocné sady.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae)
Mšice broskvoňová, i když není vždy zcela černá, může mít tmavou barvu, zejména v pozdějších fázích svého životního cyklu. Tento druh napadá různé ovocné plodiny, zejména broskve, nektarinky a další peckové ovoce. Mšice broskvoňová je známá svou schopností přenášet různé virové choroby, což může výrazně ovlivnit úrodu a zdraví napadených rostlin.
Stejně jako ostatní mšice způsobuje deformace rostlin a slabší růst. Medovice, kterou vylučuje, může také podporovat růst plísní, což dále zhoršuje zdravotní stav a vitalitu stromů.
Přípravky proti mšicím
Bílé mšice jsou molice
Ačkoli některé mšice, jako je vlnatka krvavá, mohou vylučovat bílý povlak, který zanechávají na rostlinách, mšice mívají zelenou, černou, žlutou, oranžovou nebo růžovou barvu. Bílé mšice tedy nejsou ve skutečnosti mšice, ale molice, což jsou drobné mušky, které patří do stejné skupiny škůdců, a proto bývají s mšicemi často zaměňovány.
Molice se běžně vyskytují ve sklenících, kde napadají různé druhy rostlin, kterým škodí sáním mízy, oslabují je a způsobují postupné chřadnutí rostliny. Proti molicím můžete použít podobné přípravky jako proti mšicím, doporučujeme zkombinovat lepové lapače a postřiky Karate se Zeon technologií 5 CS nebo insekticidy Mospilan.
Další druhy mšic
Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis)
Mšice rybízová je světle zelená nebo žlutá a vytváří kolonie na mladých výhonech, listech a hroznech rybízu. Mšice saje mízu rostlin, což vede k poškození listů, které se začínají deformovat, žloutnout a opadávat.
Na povrchu listů se mohou objevit žlutozelené nebo červené skvrny a někdy i medovice, což je sladká lepkavá substance, která přitahuje různé druhy plísní a podporuje jejich růst, což ještě zhoršuje zdraví rostlin. Na napadených rybízových keřích bývá úroda nižší a plody mohou být deformované, menší nebo předčasně zralé. Mšice rybízová také může oslabením rostliny a přenosem virů způsobit další choroby rybízu.
Mšice smrková (Elatobium abietinum)
Mšice smrková je typický škůdce, který napadá především jehličnany a (podle svého názvu) zejména smrky. Tento druh mšice je zelený až zelenožlutý a vyskytuje se na spodní straně jehlic, kde saje mízu.
Napadené smrky poznáte podle žloutnutí jehlic, zejména u mladších výhonků. To je důsledkem sání mízy, které způsobuje poškození pletiv. Mšice smrková tak může způsobit zakrnělý růst jehlic, což vede k jejich postupnému opadávání a oslabení stromů. Napadení mšicemi navíc zvyšuje náchylnost stromů k různým druhům plísní a houbovým infekcím.
Mšice jabloňová (Aphis pomi)
Mšice jabloňová je známý škůdce, který napadá jabloně, hrušně a další ovocné stromy. Tento druh mšice má obvykle zelenou nebo růžovou barvu, a vyskytuje se zejména na mladých výhoncích, listech a květech.
Sáním mízy mšice způsobuje deformace listů, které mohou žloutnout a opadávat. Výrazným znakem napadení je také zakrnělý růst a zkrácení výhonků. Kromě toho mšice jabloňová vylučuje medovici, která přitahuje plísně a zvyšuje riziko sekundárních infekcí.
Tento druh mšice je také známý tím, že přenáší virové choroby, jako je virová mozaika jabloní, což může mít vážné dopady na úrodu a kvalitu ovoce. Pro prevenci napadení je doporučeno pravidelně kontrolovat stromy, včas odstranit napadené části a použít vhodné insekticidy nebo biologické metody ochrany, například predátory mšic, jako je slunéčko nebo parazitické vosičky.
Zdroj obrázku: Pixabay
Mšice zelná (Brevicoryne brassicae)
Mšice zelná je specifická pro brukvovitou zeleninu, jako je zelí, kapusta a brokolice. Má šedozelený až namodralý vzhled, často pokrytý jemným voskovým povlakem. Tento druh mšic se shromažďuje v hustých koloniích, kde se živí sáním mízy, což vede ke zkroucení a zakrnění listů, oslabení rostliny a snížení úrody.
Mšice korovnice
Mšice korovnice napadají různé druhy jehličnanů. Nejznámější je korovnice smrková, která se vyznačuje tím, že své hostitele nestřídá a napadá zásadně pouze smrk. Korovnice zelená se zaměřuje nejčastěji na smrky a modříny.
Pro korovnici smrkovou i zelenou je typická tvorba hálek, což jsou bílé puchýře nebo výrůstky na jehlicích, které jsou zpočátku obvykle měkké a později tvrdnou. V nich se pak mšice schovávají a dál se živí. Korovnice modřínová napadá především modříny a tvoří hálky na koncích letorostů.
K ochraně stromů je doporučeno odstranit infikované části, přilákat přirozené nepřátele, jako jsou parazitické vosičky, a použít insekticidy určené speciálně pro stromy.
Mšice řešetláková (Aphis nasturtii)
Mšice řešetláková běžně napadá řešetlák a jiné rostliny, jako jsou okurky, rajčata a papriky. Tyto mšice mají zelenou až žlutou barvu a shlukují se na spodní straně listů, kde sají mízu, což vede k deformaci listů a ztrátě vitality rostlin. Kromě fyzického poškození mohou mšice řešetlákové přenášet i některé viry, které způsobují rostlinám další problémy.
Mšice chmelová (Phorodon humuli)
Mšice chmelová napadá především chmel, ale může poškodit i další rostliny, například slivoně, švestky, trnky nebo brambory. Tento světle zelený druh mšic se zaměřuje na mladé výhonky a listy, což vede k deformacím a celkovému oslabení rostlin. Na peckovinách způsobují pouze malé škody, zatímco na chmelu škodí velmi rozsáhle.
Přípravky proti mšicím
Mšice vlnatka (Eriosoma lanigerum)
Také známá jako vlnatka krvavá, je charakteristická svou bílou voskovou vrstvou, která působí jako ochranný štít proti predátorům. Nejčastěji se vyskytuje na jabloních, na kterých napadají mladé výhonky, řezné rány a kořeny. Silná infestace může způsobit deformace a žloutnutí listů, odumírání větví, vznik nádorků na kůře a kořenech, a v důsledku toho i celkové zhoršení vitality stromu.
Vlnatky také vylučují sladkou medovici, která přitahuje mravence a podporuje vznik plísní, což dále zhoršuje stav napadených stromů.
Mšice švestková (Hyalopterus pruni)
Mšice švestková je drobný škůdce, který napadá švestky a další druhy ovocných peckovin, například slivoně, trnky a broskvoně. Tyto mšice mají světle zelenou až světle šedou barvu a jejich tělo je pokryté jemným voskovým povlakem, díky čemuž se mohou zdát až bělavé.
Mšice oslabuje rostlinu sáním mízy, což vede k deformacím listů, zpomalení růstu a celkovému oslabení stromu. Také hrozí snížení úrody, protože plody se špatně vyvíjí a předčasně opadávají. Mšice také mohou přenášet různé viry, které pro ovocné sady představují další hrozbu.
Mšice bršlicová (Cavariella aegopodii)
Během zimy způsobuje škody na vrbě a během léta přechází na různé druhy zeleniny, zejména z čeledi miříkovitých, jako je mrkev, petržel, fenykl či celer. Mšice bršlicová má zelené až nažloutlé tělo s tmavými konci tykadel a nohou.
Na jaře přezimuje na vrbách, například na vrbě křehké nebo bílé, a v létě migruje na letní hostitele, jako je mrkev, petržel, ale i brambory a další rostliny. Napadení se projevuje kroucením a kadeřením mladých listů, které postupně mohou usychat.
Mšice jitrocelová (Dysaphis plantaginea)
Pro tyto mšice je typické jejich různé zbarvení, mšice jitrocelové mohou být šedé, modročerné, hnědé, růžové, červené i černé. Mšice jitrocelová napadá především jabloně, jitrocel a kdoule. Napadené listy se deformují a kroutí, což brání růstu rostlin.
Vajíčka mšic přezimují na mladých větvičkách jabloní, blízko květních a listových pupenů. Na jaře se z nich líhnou larvy a vytvoří několik generací mšic, které sají šťávu na spodní straně listů a výhoncích jabloní. V období od května do července se mšice stěhují na jitrocel a od září se pak vrací zpět na jabloně.
Mšice mrkvová (Semiaphis dauci)
Mšice napadají především mrkev a příbuzné rostliny, kterým poškozuje listy. V případě vysoké populace může vést ke sníženému růstu a deformaci rostliny. Rostliny napadá nejvíce během sušších období. Mšice mrkvová má matně zelenou barvu těla a nohy zbarvené do žluta.
Zdroj obrázku: Pixabay
Listové mšice
Listové mšice představují širokou skupinu druhů, které se živí sáním šťáv na listech rostlin, často preferují mladé a rychle rostoucí výhony bohaté na živiny. Tento způsob života jim umožňuje účinně poškodit rostlinu jak přímým odčerpáváním šťávy, tak i nepřímo, například přenosem rostlinných virů.
Typickým znakem poškození těmito mšicemi je svinování nebo deformace listů, které mšicím poskytnou lepší ochranu před predátory. Zbarvení listových mšic může je velmi různorodé – od žluté a oranžové až po zelenou nebo černou, což často závisí na výživě a konkrétním druhu. Jen ve střední Evropě se vyskytuje více než 850 druhů listových mšic.
Mezi nejznámější druhy listových mšic patří:
- Mšice jabloňová – často napadá jabloně, způsobuje deformaci listů a zakrnění mladých výhonků.
- Mšice třešňová – obvykle se vyskytuje na třešních a višních, kde způsobuje kadeření listů a přitahuje mravence.
- Mšice broskvoňová – napadá broskvoně a další ovocné i zeleninové plodiny, je také známá jako přenašeč virových chorob.
- Mšice maková – často se objevuje na máku a fazolích, ale také na okrasných rostlinách.
- Mšice zelná – zaměřuje se na brukvovité rostliny, jako je kapusta a zelí, a vytváří kolonie na listech, které se deformují.
- Mšice bršlicová – napadá mrkev, celer a další miříkovité rostliny a způsobuje kadeření a zakrnění listů.
V boji proti mšicím je důležité reagovat hned, jakmile jejich přítomnost na rostlinách zaznamenáte, protože tito drobní hmyzí škůdci se dokážou množit velmi rychle a bude čím dál těžší se jich nadobro zbavit. Aplikujte postřiky, insekticidy, lepové lapače a spreje a nezapomínejte ani na prevenci a péči o rostliny, protože zdravé rostliny dokážou škůdcům mnohem lépe odolávat.
Přilákejte do zahrady přirozené nepřítele mšic, jako jsou slunéčka sedmitečná, pestřenky a zlatoočky. Podporujte rozmanitost, včas odstraňujte napadené části a správně rostliny zalévejte, aby netrpěly stresem ze suché nebo naopak velmi přemokřené půdy.
Přečtěte si také podobné články o mšicích, kde se dozvíte, jak na mšice na bylinkách, jak bojovat proti mšicím bez chemie, jak na mšice na pokojových rostlinách a jak na mšice na rajčatech a dalších plodinách.