Popis mšic
Mšice (Aphidoidea) dorůstají velikosti přibližně 4 mm, mají baňaté břicho a bývají různě zabarvené. Své ústrojí bodavěsavé používají při získávání šťáv z rostlin. Tělo mají zakončené chvostkem. Na pátém či šestém článku zadečku lze u většiny pozorovat zvláštní trubcovité útvary. Mšice nemají obvykle křídla,ale dojde-li k jejich přemnožení, začnou se líhnout i okřídlení jedinci. Kromě toho se na jaře líhne vždy nová generace samic, která je křídly vybavena.
.jpg)
Druhy mšic
Mšice je jednak označením nadčeledi čítající asi 5000 druhů, jednak označením rodu i podrodu. Proto, když se mluví o mšicích, má mnoho autorů na mysli také dutilky, kyjatky, korovnice, vlnatky či zdobnatky. Na území České republiky bylo zpozorováno nejméně 800 druhů hmyzuz této velké skupiny.
Mezi nejčastější druhy mšic patří:
mšice zelná, mšice mrkvová, mšice broskvoňová, mšice bavlníková, mšice rybízová, mšice jabloňová, mšice jitrocelová, mšice plaménková, mšice slivoňová a mšice růžová.
Vzhledově se od sebe jmenované druhy příliš neliší. To, co je však odlišuje, je někdy životní cyklus, ale především místo, kde se vyskytují. Své druhé jméno dostávají podle toho, na čem škodí nejčastěji.
Výskyt mšic
Mšice najdeme na rostlinách, na kterých parazitují a na těch, na kterých hostují během vegetačního klidu. Někdy se tyto rostliny mohou druhově lišit. Například mšice broskvoňová přezimuje na broskvoni, ale její hostitelskou rostlinou může být i paprika. Některé však parazitují a hostují na stejném druhu jako třeba mšice rybízová.
.jpg)
Na existenci mšic mají vliv povětrnostní podmínky, které ovlivňují jejich schopnost přezimovat, rozmnožovat se, pohybovat se a působit jako přenašeč virů. V našich podmínkách jsou schopné přezimovat vajíčka bez obtíží, zvládnou až -40 °C. U kmenů, u kterých přezimuje samička je však situace jiná, přezimující jedinci vydří mráz pouze do -5 °C. V sezoně vyhovuje mšicím teplé počasí s dostatkem srážek. Dlouhodobé sucho a vysoké teploty jejich počet snižují.
Rozmnožování mšic
K dospívání mšic dochází proměnou nedokonalou. Z vajíčka se vyvíjí nymfa, která následně dospívá. Během jednoho roku mohou mít mšice, dle podmínek, 6–16 generací.Samičky se v této fázi rozmnožují bez oplození. Na svět přichází plně vyvinutá larva. Za dobrých podmínek je jedna samice schopna vyprodukovat až 200 samic.
Dojde-li k přemnožení nových jedinců, narostou mladým samičkám křídla a přesídlí se na nového hostitele.
K přesídlování dochází obvykle v období od 19. do 32. týdne.Během podzimu nastává druhá vlna a to kolem 35. týdnu. Letová aktivita mšic se začala monitorovat v Opavě v roce 1992, přičemž vznikla řada dalších monitorovacích míst. Výsledky pozorování přínosné nejen pro zemědělce, ale i zahrádkáře jsou každoročně zaznamenány v Aphid Bulletinu.
S příchodem chladnějšího počasí a kratší denní doby se začínají líhnout samečci, po té co dospějí, dochází k páření. Nakladená vajíčka přečkají zimu,avšak stávající populace s příchodem prvních mrazíků začne hynout. U některých druhů přezimují samice.
Co má vliv na vývoj populace mšic
Vývoj mšic je závislý zvláště na vnějších podmínkách, jako jsou srážky, teplota či vítr. Ten hraje zvláště velkou úlohu v období migrace, neboť jim umožňuje překonávat vzdálenosti až stovky kilometrů. Svá křídla k přesunům příliš nevyužívají.Samotné vnější podmínky avšak nejsou to jediné, co jejich rozvoj ovlivňuje. Jsou totiž přímo závislé na svém hostiteli. Osídlí-li tedy rostlinu s dostatečně velkým porostem, množí se rychleji.
Objeví-li se však v blízkosti jejich přirození nepřátelé, jejich rozvoj může být výrazně zpomalen. Známým nepřítelem mšic je slunéčko sedmitečné,které podobně jako škvoři konzumují mšice bez ohledu na druh. Existují však druhy, jako jsou lumčíci či mšicomaři, kteří konzumují jen některé z druhů mšic. Na život tohoto hmyzího škůdce má vliv také to, zda-li je škůdce zcela zdravý, či je infikovaný. Podle některých autorů infikované mšice žijí kratší dobu.
Jak škodí mšice
Při sání mšice vysušují toky vodivých pletiv rostlina způsobují jejich bujení. Přibližně polovina druhů žijících na území České republiky ze sebe navíc při sání uvolňuje hormony, které mají na svědomí vznik tvarových deformací – hálek.Ty můžeme nejčastěji objevit na pupenech, spodních stranách listů a lodyhách. Méně častý výskyt je pozorován na větvích, kořenech, květech a plodech.
.jpg)
Mšice bývají také často infikované virovými chorobami přenositelnými na rostliny.
Rostliny napadené mšicemi mohou mít pomalejší nebo dokonce zakrnělý růst,na jejich listech se mohou objevit skvrnitá místa, žluté fleky či zvlněné listy. Tato poškození mají souvislost i se snížením výnosů a dokonce i s uhynutím. U napadených rostlin dochází totiž k poruchám příjmu živin, což zhoršuje jejich životaschopnost ve ztížených podmínkách jako je sucho apod. Největší škodu mohou napáchat na semenáčcích a mladých rostlináchi dřevinách.
Mimoto mšice při konzumaci rostlinných šťáv produkují tzv. medoviciulpívající na listech a stoncích rostlin. Tato místečka bývají ideálním místem pro růst nejrůznějších houbových chorob. Běžně vyloučí jedna mšice půl miligramu medovice, je-li teplo, je schopna vyprodukovat až 8 miligramů.
Virózy přenášené mšicemi
Mšice patří mezi vektory (přenašeče) řady viróz, jako je virová mozaika okurky, melounů, cuket. Tyto virózy bývají někdy přenášené i mechanicky při vyštipování výhonů apod. Navíc řada viróz je schopna přezimovat na plevelných rostlinách,což je jeden z mnoha důvodů, proč by se na pravidelné odplevelování zapomínat.
U okurek, cuket a dalších tykvovitých rostlin se viróza projevuje vznikem světle zelených flíčků po celé ploše listu, přičemž plody bývají deformované, zvrásněné a začínají ztrácet původní barvu. Dýně Hokkaidó světlají a objevují se na nich zelené fleky, u cuket dochází naopak k žloutnutí plodů. Virová onemocnění u plodin snižují výnos o 10 až 30 %.
Virová bronzovitost rajčatbývá též přenášená mšicemi. Poznáme ji podle deformovaných tvarů listů u paprik i rajčat, dále dochází k blednutí, ztrátě původní barvy plodu a vzniku zelených fleků.
Virózu brambor poznáme podle zvrásněných listů a černých flíčků, které se objevují na různých místech. List bývá i viditelně okousaný.
Mšice mohou mít na svědomí i virózy u okrasných rostlin,zvláště u vegetativně rozmnožovaných. Máte-li ve svém jezírku lekníny,je dobré občas kontrolovat. Mohou se totiž na nich objevit mšice, které přezimují na slivoních. Likvidace škůdce v jezírku je snadná, stačí jej odstranit pomocí proudu vody z rostliny nebo květy na pár chvil ponořit do vody a následně škůdce nasměrovat do přepadu.
V ostatních případech, je-li likvidace mšic o něco komplikovanější, jsou k ní využívány různé insekticidní přípravky. Ve sklenících bývá také účinnou metodou, jak se zbavit mšic, biologická ochrana.Jejich přirozeným nepřítelem vhodným pro tento typ aplikace je mšicomar, bejlomorka či slunéčko.
Při určování příčin virózy pamatujte, že výše popsané poškození mohou mít na svědomí také například třásněnky,křísi nebo mohou být způsobeny nedostatkem živin.
Prevence výskytu mšic
Chceme-li zdravé rostliny bez mšic, je potřebná kontrola sadebního materiálu.Na mšicemi napadených sazenicích dřevin lze pozorovat voskové chomáče chránící nymfy či medovici na listech. Malý nález lze tolerovat, případně jej zlikvidovat vhodnými aphacidy (přípravky proti mšicím). Pokud je však rostlina ve stavu, kdy není jisté, že se zotaví, je nutné ji včas zlikvidovat. Při výběru rostlin platí, že vždy vybíráme odolnější druhy.
Mechanická a biologická ochrana proti mšicím
Všimneme-li si hálek, je dobré je odstranit a následně spálit.Samotné mšice lze z porostů odstranit v zahradě pomocí hadice. Vhodné je podporovat aktivitu přirozených nepřátel mšic a to slunéčka či kůrovce. Pro kůrovce je ideální pořídit kůrovcové lapače. Pro podporu biologické rovnováhy na zahradě jsou skvělé také hmyzí hotely.Vhodné je také podporovat i další život, zejména přítomnost ptactva.
.jpg)
Jak se zbavit mšic
Mezi klasické biotechnické metody jak se zbavit mšic patří žluté lepové desky, které svou barvou přitahují nejen tohoto škůdce, ale také molice, vrtuli třešňovou, plodomorky, bejlomorky, dřepčíky a další škodlivý hmyz. Lepové desky jsou vhodné do interiéru i exteriéru.
K likvidaci lze, jak už jsme psali výše, užít i přirozené nepřátele mšic. Při rozsáhlejším napadení je však nutné sáhnout po účinnějším opatření.
Postřiky proti mšicím
Stále více populární jsou různé postřiky vytvořené po domácku z výluhů bylin, např. tabáku. Jejich nesporná výhoda je v tom, že po jejich aplikaci se nedostávají do půdy zbytky chemických látek a lze si je vyrobit snadno, máme-li k dispozici vhodné a nezávadné byliny apod. Ne vždy jsou však tyto postřiky účinné, zvláště při silném napadení.
Mšice mají bodavě sací ústrojí, proto při výběru insekticidních postřiků můžete vsadit jak na prostředky s kontaktním, tak i s účinkem systémovým.Běžně bývá k dostání v obchodech přípravek FastM či FastK, obsahující účinnou složku deltamethrin, patřící mezi pyrethroidy, často užívané inskticidní látky s dobrou účinností. Tento přípravek se prodává jako hotový roztok, bývá dostupný jak s rozprašovačem pro okamžité použití, tak i jako náhradní náplň.
Dále je známý koncentrát pro výrobu postřiků Karate, který je lze pořídit v klasickém provedení či s inovovanou Zeon technologií. Přípravek obsahuje kapsle, které zlepšují efektivitu přípravku. Po jeho aplikaci na povrch rostlin dochází k okamžité likvidaci škůdce a zároveň nastupuje jeho dlouhodobý reziduální účinek, který reguluje výskyt mšic a dalších savých škůdců dlouho po aplikaci. Postřik je stabilní na světle, díky čemuž se jeho účinnost snižuje jen velmi pomalu. Zároveň má přípravek repelentní účinek. Aplikaci je vhodné provádět při teplotách okolo 20–25 °C.
U většiny postřiků proti mšicím je daná ochranná lhůta, během které se s ošetřenými rostlinami nesmí nijak manipulovat či je dokonce konzumovat. Na trhu se v posledních letech objevují i přípravky s kratší či dokonce nulovou ochrannou lhůtou a jejich aplikace je vhodná jak na okrasné rostliny, tak i na plodiny. Mezi takové patří například Neudosan nebo Agro Natura Rock Effect.
Nebo můžete použít biologický přípravek NeemAzal - jde o postřik s výtažkem z tropické rostliny Azadirachta indica.Po aplikaci se účinné složky přípravku dostávají do listů a dále je rozváděna po celé rostlině. Savý hmyz je při sátí infikován a následně hyne.