Krtci jsou tajemní podzemní obyvatelé, kteří hravě přetvářejí krajinu pod našima nohama. Jsou obdařeni neobyčejnými schopnostmi, které jim umožňují nejen přežít, ale i prosperovat v podzemním světě, který je pro většinu jiných zvířat nepřístupný. Přestože jsou mnohdy vnímáni jako škůdci v zahradách a na polích, jejich práce je důležitá pro udržení zdravé půdy. 
Zdroj obrázku: Pixabay
1. Jak vypadá krtek?
Krtek má kompaktní tělo pokryté jemnou, sametovou srstí, která může mít různé barvy od černé po šedou. Toto zbarvení mu pomáhá splynout s okolní zeminou, což je důležité pro jeho přežití v podzemí.
Má silné, široké přední tlapky adaptované pro kopání a malý, kuželovitý čenich. Tyto tlapky mají tvar lopat, jsou velmi svalnaté a umožňují krtkovi efektivně se prohrabávat zeminou. Jeho malý, kuželovitý čenich je vysoce citlivý a umožňuje krtkovi cítit kořist.
2. Je krtek savec?
Ano, krtek je savec. Jako všichni savci rodí živá mláďata, která samice krtka kojí. Jsou to teplokrevní živočichové s rychlým metabolismem, což jim umožňuje udržovat stálou tělesnou teplotu.
3. Je krtek hlodavec?
Ne, krtek není hlodavec. Ačkoliv může být snadno zaměňován za hlodavce kvůli svému podzemnímu způsobu života a tělesné konstituci.
4. Je krtek hmyzožravec?
Ano, krtek je hmyzožravec. Do tohoto řádu patří zvířata, která se primárně živí hmyzem a jinými malými bezobratlými.
5. Jak velký je krtek?
Krtek měří od 12 do 15 cm a váží mezi 70 až 120 gramy, což z něj dělá relativně malého savce.
6. Má krtek oči?
Ano, krtek má oči, jsou ale velmi malé a často zakryté kůží a srstí, což naznačuje, že nejsou primárním smyslovým orgánem.
7. Je krtek slepý?
Ne, krtek není úplně slepý, ale jeho zrak je velmi omezený a adaptovaný spíše k rozeznávání světla a tmy než k detailnímu vidění.
8. Má krtek zuby?
Ano, krtci mají dobře vyvinutý zubní aparát. Mají ostré zuby uzpůsobené k chytání a konzumaci jejich kořisti, umožňují jim efektivně zabíjet a rozdrtit hmyz a žížaly.
9. Jak dýchá krtek?
Krtci dýchají vzduch nosními dírkami, které jsou umístěny tak, aby během kopání nebyly zablokovány zeminou. Dobře vyvinuté nozdry umožňují krtkům dýchat i během kopání, když je zemina všude kolem. Jejich respirační systém je uzpůsobený k životu v podmínkách s nižším obsahem kyslíku, což je typické pro podzemní prostředí.
10. Jak vypadá mládě krtka?
Mládě krtka je slepé, bez srsti a úplně závislé na péči své matky. Samice krtka (krtice) vrhne obvykle 3 až 7 mláďat, která jsou velká přibližně jako fazole. V bezpečí podzemního hnízda jsou pak krmena mateřským mlékem, což je v prvních týdnech života jejich jediný zdroj výživy. Během tohoto období mláďata rychle rostou, postupně jim narůstá srst a začínají vidět.
Po měsíci jsou již schopná vidět a mají plně vyvinutou srst, Krtice je začíná učit základním dovednostem, jako je kopání tunelů a hledání potravy. Ve věku dvou měsíců jsou krtci obvykle dostatečně vyspělí na to, aby opustili hnízdo a vybudovali si vlastní teritoria, což je důležitý krok k samostatnosti a přežití v podzemním světě.
11. Jak dlouho žije krtek?
Průměrná délka života krtka v přírodě je 3 až 5 let, ale v zajetí mohou žít déle díky lepší péči a absenci predátorů.
12. Přirozený nepřítel krtka?
Hlavními predátory krtka jsou různé druhy ptáků, zejména sovy a dravci, kteří jsou schopni detekovat krtky i pod zemí. Dalšími predátory jsou lišky a kuny, které mohou vyhrabat krtince a krtky ulovit.
13. Čím se živí krtek?
Krtek se živí hlavně hmyzem a žížalami, které nachází ve svých podzemních tunelech. Jsou to efektivní predátoři, kteří pomáhají kontrolovat populaci podzemního hmyzu a udržovat zdraví půdy.
14. Proč dělá krtek krtince?
Krtek je klíčovým inženýrem ekosystému v podzemním prostředí. Krtince, hromady zeminy na povrchu, jsou vedlejším produktem krtčího kopání. Krtek takto odstraňuje nadbytečnou zeminu z vykopaných chodeb. Tento pohyb zeminy umožňuje provzdušňování půdy, což je prospěšné pro půdní ekosystém.
Zabydlel se na vaší zahradě krtek? Přečtěte si 4 tipy, jak vyhnat krtka ze zahrady a zjistěte, jestli je krtek chráněný a jak ho legálně zlikvidovat.
15. Kdy je krtek aktivní?
Krtek je převážně noční tvor, ale jeho aktivita není omezena pouze na noc. Kopání se věnuje hlavně v noci, protože mu to umožňuje zůstat skrytý před predátory, ale krtek je aktivní i v různých intervalech během dne.
Kopací činnost také narůstá ve vrcholném reprodukčním období na jaře, kdy krtek rozšiřuje své tunelové systémy, aby našel partnera a připravil bezpečný prostor pro svá mláďata. Během podzimních měsíců je aktivita krtků obvykle vyšší kvůli nutnosti vytvořit zásoby na zimu.
16. Kdy ryje krtek?
Kopání a hledání potravy může probíhat kdykoliv, kdy krtek cítí hlad nebo potřebu rozšířit své teritorium. Intenzita kopání také stoupá v obdobích, kdy je půda vlhčí, například po dešti, když je půda měkčí a snazší ke kopání.
Krtek je schopen kopat po celý rok, ale jeho aktivita může být výraznější během jarních a podzimních měsíců. Jaro je obzvláště důležité, protože je to období rozmnožování a hledání potravy pro výživu mláďat. Podzimní měsíce využívá krtek k přípravě na zimu, kdy si zajišťuje dostatek potravy uložené v rozsáhlých chodbách.
Zdroj obrázku: Pixabay
17. Kdy vylézá krtek?
Krtci vylézají na povrch relativně vzácně a obvykle se to děje v několika specifických situacích. Mladí krtci mohou vylézat při hledání nového teritoria. Také mohou být nuceni opustit své podzemní chodby během extrémních povětrnostních podmínek, jako jsou záplavy. Většinou ale krtek zůstává ve svém podzemním domově, kde je v bezpečí a schovaný před predátory i nepříznivým počasím.
18. Proč krtek staví chodby?
Chodby, které krtek vytváří, jsou složité systémy s mnoha funkcemi. Slouží nejen jako obytné prostory, ale také jako pasti pro kořist. Když se žížala nebo jiný drobný živočich dotkne stěny tunelu, krtek cítí vibraci a rychle se na místo dostaví, aby ulovil kořist. Chodby také slouží pro ukládání potravy a jako úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami.
19. Jak hrabe krtek?
Krtek hrabe pomocí svých výkonných předních končetin, které jsou speciálně přizpůsobené k tomuto účelu. Jeho tlapky mají tvar lopat a jsou vybaveny silnými drápy, což mu umožňuje efektivně odstraňovat zeminu a vytvářet rozsáhlé tunelové systémy. Krtek používá prudké, rytmické pohyby, aby si vyryl cestu pod zemí.
20. Jak daleko hrabe krtek od krtince?
Krtek dokáže vybudovat chodby dlouhé až několik stovek metrů od centrálního krtince, většinou do 200 metrů, ale délka tunelů závisí na mnoha faktorech, včetně dostupnosti potravy, typu půdy a potřebě krtka rozšiřovat své teritorium.
Například, pokud je v okolí hojně dostupná potrava, nemusí krtek kopat příliš daleko. Naopak, v prostředí s nižší dostupností potravy se mohou sítě tunelů rozrůstat do větších vzdáleností, aby krtek našel dostatečné zdroje potravy. Chodby mohou být také komplexně propojeny a vytvářet spletité labyrinty pod zemským povrchem.
21. Jak hluboko ryje krtek?
Pro své stálé obydlí a pro uložení zásob potravy si krtek vykopává hlubší tunely, které mohou sahat od 20 cm až do hloubky přes 1 metr. Tato hloubka mu poskytuje ochranu před povrchovými teplotními změnami a predátory.
Pro hledání potravy často krtek vykopává mělké tunely, které jsou umístěny jen několik centimetrů (2-5 cm) pod povrchem země. Tyto tunely mu umožňují snadný přístup k žížalám, larvám a hmyzu, který se pohybuje blízko povrchu, zejména po deštích nebo v noci.
Ve specifických situacích, například při hledání potravy nebo úniku před extrémními povětrnostními podmínkami, mohou být krtci schopni vyhrabat tunely ještě hlouběji. V některých případech mohou chodby sahat až několik metrů pod zemský povrch, zejména pokud je půda volnější a snadněji se v ní kope.
22. Kde žije krtek?
Krtci jsou adaptabilní savci, kteří se vyskytují v různých regionech světa, především v Evropě, Asii a Severní Americe. Nejčastěji je najdeme v oblastech s bohatou, hlubokou a vlhkou půdou, která je ideální pro kopání jejich rozsáhlých tunelových systémů.
Typickými biotopy pro krtky jsou lesy, louky, zahrady, zemědělská půda a dokonce i parky a hřbitovy ve městských a předměstských oblastech, kde není půda příliš kamenitá nebo suchá.
23. Co dělá krtek v zimě?
Během zimy krtek neupadá do zimního spánku, ale jeho aktivita může být snížená. V chladnějších měsících si hloubí tunely hlouběji do země, kde teploty zůstávají stabilnější a jsou chráněny před zamrznutím. To mu umožňuje přežít zimu bez potřeby hibernace.
24. Umí krtek plavat?
Ano, krtek je schopen plavat, i když to není jeho přednostní aktivita. Tato schopnost je užitečná, zejména když je jeho teritorium zatopené a musí se přemístit na suché místo nebo hledat nové oblasti pro obývání. Plavání je pro krtka způsob, jak přežít v extrémních situacích, ačkoli se tomu vyhýbá, pokud je to možné.
25. Jaké jsou druhy krtků?
Existuje více než 30 druhů krtků, rozšířených převážně v Evropě, Asii a Severní Americe. Každý druh se mírně liší ve velikosti, barvě srsti a chování. Podíváme se na nejznámější z nich.
Krtek obecný
Jedná se o nejznámější druh, který je běžně rozšířen po celé Evropě. Krtek obecný má černou nebo tmavě šedou sametovou srst a je známý svou schopností efektivně kopat rozsáhlé tunelové systémy. Živí se především hmyzem a žížalami, které loví ve svých složitých tunelových sítích.
Krtek hvězdonosý
Krtek hvězdonosý je snadno rozpoznatelný díky svému jedinečnému hvězdicovitému nosu, který má 22 pohyblivých růžových výběžků tvarovaných jako hvězda. Tento nos je vysoce citlivý a pomáhá krtkovi ve vyhledávání potravy v podzemí a ve vlhkých půdních podmínkách.
Krtek hvězdonosý se vyznačuje schopností plavat a občas se živí malými rybami a obojživelníky. Jeho domovem jsou vlhké oblasti ve východních a severních částech Spojených států a Kanady.
Krtek východoamerický
Podobně jako jiní krtci, i krtek východoamerický je efektivním kopáčem, který tráví většinu svého života v podzemí, kde hledá svou oblíbenou potravu, jako jsou hmyz a červi.
Krtek východoamerický obývá různé typy půdy po celých východních Spojených státech. Má tmavě šedou až černou srst a je vysoce efektivním kopáčem, který tráví většinu svého života v podzemí.
Krtek bělohlavý
Krtek bělohlavý se vyskytuje na severovýchodě USA a je pojmenován podle charakteristických bílých znaků na hlavě. Je mírně menší než některé jiné druhy krtků a má měkkou a jemnou srst. Krtek bělohlavý je adaptován na chladnější klima a často si vybírá pro své domovy oblasti s bohatými lesními půdami.
Ať už nás fascinují jejich složité podzemní systémy nebo neobvyklé fyzické vlastnosti, jako je hvězdicovitý nos u krtka hvězdonosého, krtci jsou bezpochyby jedním z nejzajímavějších příkladů adaptace v živočišné říši.