Jméno tohoto nenápadného a na první pohled docela elegantního motýlka ještě před pár lety laikům moc neříkalo. Dnes je však postrachem prakticky pro každého, jehož zahradu zdobí buxusy. Tuhle okrasnou dřevinu totiž dokáže zavíječ zimostrázový zcela zlikvidovat. Jak vlastně vypadá a co dělat, když na keřích zpozorujete žravé housenky?
Zavíječ zimostrázový pochází z východní Asie. Prostřednictvím obchodu s rostlinami se však dostal i do Evropy, poprvé byl v roce 2006 zpozorován v západoněmeckém Porýní. O 5 let později už okupoval i naše území, přesněji řečeno Moravu. Dnes se vyskytuje prakticky na celém našem území a je postrachem pro buxusy (alias zimostrázy), ale i některé další keře (např. brslen). Pokud se vám zdá, že tyto dřeviny na vaší zahradě nejsou poslední dobou právě ve formě, důkladně je prohlédněte, zda v nich neobjevíte typické motýlky, ale hlavně nebezpečné housenky.
Jak zavíječe zimostrázového poznat
Zavíječ zimostrázový patří mezi motýly. Charakteristická jsou pro něj bílá křídla s hnědými okraji (nicméně někdy se můžete setkat i s jedinci, kteří mají křídla s převažující hnědou barvou). Rozpětí křídel tohoto zavíječe dosahuje maximálně 4 centimetrů, takže se může stát, že si nejprve motýlků na zahradě ani nevšimnete. To by samo o sobě nebyla žádná katastrofa – dospělý zavíječ vašim buxusům zas tak nebezpečný není. Vážný problém však pro ně představují housenky.
Housenky zavíječe zimostrázového jsou zelené s černou kresbou, lesklou černou hlavou a řídkými chloupky (jen po vylíhnutí jsou žluté). Vzhledem ke svému zbarvení jsou na keřích poměrně nenápadné, navíc začínají buxus okusovat zevnitř, takže si jejich aktivity zprvu nemusíte vůbec všimnout. Jste-li majitelem buxusu, vyplatí se již od začátku jara pravidelně, a hlavně pečlivě rostlinu kontrolovat – pokud totiž žravé housenky odhalíte včas, ještě než se jim podaří napáchat opravdu velké škody, zvyšuje se pravděpodobnost, že keř zachráníte. Vyplatí se rovněž znát životní cyklus zavíječe zimostrázového, který vám pomůže lépe pochopit, kdy a jak je nejvýhodnější s ochranou před tímto škůdcem začít.
Zavíječ zimostrázový a jeho cyklus
Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které panují v České republice, se zavíječ zvládne rozmnožit dvakrát až třikrát za rok. Housenky z poslední generace navíc dokáží přežít zimu v pavučinkách mezi listy buxusu, a jakmile se venkovní teplota ustálí na 7 stupních a výše, začínají být aktivní. Právě z tohoto důvodu se můžete setkat s okousanými keři již na začátku jara – dávno předtím, než se na zimostrázu objeví první motýlci. I proto byste měli buxusy začít kontrolovat hned od března.
Poté, co se tyto housenky plně vyvinou a následně zakuklí (k tomu dochází přibližně v polovině května), přichází po 2 až 3 týdnech, tedy na přelomu května a června, respektive v jeho první polovině, na svět první generace motýlů zavíječe zimostrázového.
Samičky během svého krátkého života zvládnou naklást stovky malých, nenápadných vajíček. Umisťují je na spodní stranu listů buxusu. Po asi 10 dnech se z nich opět vylíhnou housenky a celý „proces“ začíná nanovo. Přibližně na konci srpna dochází k vylíhnutí dalších motýlků. Pokud je počasí příznivé, zvládnou ještě znovu naklást vajíčka, z nichž opět vzniknou housenky – a právě ty na vašich keřích přezimují do dalšího roku.
Napadení buxusů zavíječem zimostrázovým
Je tedy zřejmé, že buxusům se vyplatí věnovat pečlivou kontrolu prakticky po celou zahrádkářskou sezónu. Ovšem někdy není k pravidelné kontrole keřů příležitost, navíc hustota zimostrázů často hledání jen ztěžuje.
Že je keř napadený zavíječem, nicméně poznáte poměrně brzy. Dospělé housenky jej pokryjí jemnými pavučinkami, a hlavně hromadně požírají listy – jejich řádění často vede až k holožíru, tedy úplnému okousání zelených částí, ale v případě zavíječe i kůry. Buxus proto řídne, žloutne a později usychá.
Pasti na zavíječe zimostrázového
Šikovným prostředkem, jak přítomnost zavíječe zimostrázového na keřích včas zjistit, jsou feromonové pasti. Ty lákají tohoto škůdce do lapače, který stačí pravidelně kontrolovat. Díky pasti na zavíječe snadno odhalíte, v jakém stadiu se motýl na buxusu nachází, a můžete tak včas začít s bojem proti němu.
Výhodou také je, že díky feromonům neobsahuje lapač nebezpečné chemikálie, takže je neškodný pro další živočichy včetně včel. Pasti na zavíječe se dají většinou používat opakovaně, stačí pravidelně měnit pouze jejich feromonovou náplň (je třeba se řídit pokyny výrobce).
Likvidace zavíječe zimostrázového
Pro hubení zavíječe máte několik možností. K těm tradičním, ale většinou ne zcela účinným, patří pravidelné sbírání housenek a mechanické ničení vajíček. Výraznou nevýhodou bývá, že se dá použít pouze při minimálním, počátečním napadení buxusů, kdy je ještě housenek na keři málo. Ovšem ani tak není jisté, že nějakou nepřehlédnete (to samé platí i o nakladených vajíčkách – vzhledem k velikosti listů i vajíček je prakticky nemožné je najít všechna).
Někteří zahrádkáři doporučují buxus „osprchovat“ silným proudem vody – pod keř umístí igelitovou plachtu, do které spláchnuté housenky padají a je snadné je sesbírat. Ani tento postup však není proti zavíječi účinnou ochranou, vzhledem k hustotě keře a odolnosti housenek. I proto se vyplatí vsadit na „modernější“ postupy v podobě insekticidů.
V hlavní roli bakterie
Nejúčinnějším prostředkem v boji se zavíječem zimostrázovým je postřik, který obsahuje bakterii Bacillus thuringiensis. K jeho výhodám patří nejen vysoká efektivita, ale i fakt, že je „zaměřený“ pouze na housenky zavíječe zimostrázového či jiných škůdců (např. obaleče jablečného nebo běláska) – nemusíte se tedy bát, že byste na keři zahubili užitečné živočichy. Kromě toho je zcela přírodní, takže jej ocení i lidé, kteří si zakládají na zahradě v souladu se zásadami ochrany životního prostředí a nepoužívají chemické přípravky.
Tento biologický postřik zahubí housenky přibližně do 5 dnů po aplikaci. Ideální je provádět jej v období krátce po vylíhnutí larev zavíječe zimostrázového a v případě potřeby po několika dnech zopakovat.
Ostatní insekticidy proti zavíječi
Některé z klasických insekticidních postřiků je možné proti zavíječi zimostrázovému rovněž použít, nicméně jejich účinnost nemusí být tak vysoká. Navíc je nutné ošetření buxusů několikrát opakovat v průběhu celé sezóny a odborníci doporučují pro větší efektivitu střídat značky postřiků.
Regenerace buxusů po napadení zavíječem zimostrázovým
Pokud škůdce odhalíte včas a povede se vám jej zlikvidovat, máte velké šance na to, že se keře zcela ozdraví a znovu obrostou. Hůl ovšem nelámejte ani nad zimostrázy, které jsou od housenek celé okousané – buxus se dokáže občas vzpamatovat i v takovémto případě. Vyplatí se jej pravidelně zalévat (především v období, kdy je sucho).
Nezapomínejte na pravidelnou kontrolu keřů ani po likvidaci zavíječe – pokud jste jeho přítomnost na své zahradě už jednou zaznamenali, znamená to, že se ve vašem regionu vyskytuje, a existuje bohužel pravděpodobnost, že vaše buxusy vyhledá i v další sezóně.